- ZL by měl pacienta řádně vyšetřit (včetně RTG snímků) a sdělit pacientovi srozumitelně a pravdivě povahu jeho onemocnění.
Jde-li o plakem podmíněné choroby (zubní kaz, plakem podmíněná parodontitida, gingivitis chronica) je nutno zdůraznit, že původcem je zubní plak. Poté je nutno dostatečně srozumitelně a jasně osvětlit souvislost mezi plakem a zubní hygienou (mechanická kontrola plaku = odstranění příčiny nemoci).
2. ZL by měl vysvětlit pacientovi nutnost dentální hygieny, vč. jejího rozsahu, průběhu a uvést na pravou míru, že hraje nejdůležitější v roli v léčebném plánu pacienta. Zubní hygienu nelze z plánu vynechávat.
3. Každý pacient by měl absolvovat INDIVIDUÁLNÍ instruktáž DH (může ji provést ZL nebo dentální hygienistka).
4. Hygiena zahrnuje i odstranění supra a subgingiválního zubního kamene (jeho přítomnost je nutno verifikovat i pomocí intraorálních snímků).
5. Učíme pacienta sulkulární techniky čištění – tj. Bassovu techniku čištění, techniku modifikovaného Basse, solo techniku V JEHO VLASTNÍCH ÚSTECH.
6. Je nutno vybrat správné pomůcky- mezizubní kartáčky jsou první volbou.
Nejdůležitější je správný výběr průchodnosti IDK a pravidelná kontrola efektivity IDK (rekalibrace).
Floss/flosspick je indikován pouze individuálně a tam, kde nejsme schopni IDK zavést.
Pro efektivitu flossu a flosspicku nejsou žádné vědecké důkazy. Chybná manipulace s flossem vede k traumatizaci gingivy a parodontu.
O nasazení IDK rozhoduje existence mezizubních prostorů. Jakmile ID prostor existuje (zuby jsou v kontaktu), je NUTNÉ začít používat IDK. Věk pacienta nerozhoduje.
7. ZL/DH by měli naučit pacienta zavádět IDK do všech mezizubních prostor. Učíme pacienta ve vlastních ústech (ne na modelech!) Vybrat mezizubní pomůcku a neinstruovat pacienta v zavádění je hrubou chybou!
8. Po vstupní hygieně je nutno provést kontrolní návštěvu, kde se kontroluje:
a.) efektivita mezizubních kartáčků a provádíme rekalibraci
b.) efekt čištění klasickým kartáčkem (pokud vidíme stále příznaky gingivitidy, provádíme reinstruktáž čištění klasickým/solo kartáčkem)
c.) vidíme-li rezidua ZK, odstraníme je
d.) měříme PCH (rozhodujeme se, zda je nutná další parodontologická léčba např. subgingivální ošetření)
Pozn. Kontrolní hygienu provádíme ideálně za 7-14 dní od vstupní hygieny. Jsou-li nutné další kontrolní návštěvy, provádíme je s obdobným časovým odstupem od předešlé návštěvy. Časový odstup kontrol si určuje ordinace dle svých objednacích možností. Frekvence kontrol v řádu týdnů zvyšuje efektivitu celého procesu na rozdíl od delších časových intervalů. (Upozorňuji pacienta, že zpočátku bude frekvence návštěv větší, až zvládne techniku čištění, frekvence návštěv se snižuje)
9. ZL by měl hygienu u pacienta pravidelně kontrolovat v rámci PP (kontrolujeme krvácení po sondáži, po IDK, měříme PCH), dle stavu pacienta je nutno provádět pravidelný recall.
10. Pacient, který ani po opakovaném upozorňování a recallech nedodržuje doporučení lékaře z hlediska prevence plakem podmíněných onemocnění, nedodržuje léčebný plán stanovený lékařem. U těchto pacientů doporučujeme uvážit následnou ortodontickou, protetickou a konzervační terapii.
11. Za orální zdraví dítěte je zodpovědný jeho zákonný zástupce, nejčastěji rodiče. Rodiče dítěti zuby zpočátku čistí. Později dočišťují a kontrolují, když už dítě zkouší DH provádět samo. Není možné, aby si dítě zuby čistilo pouze samo, bez kontroly rodičů. ZL by měl na tuto skutečnost rodiče upozornit.
Je nutné, aby rodič uměl precizně hygienu provádět u sebe. Pak se dá očekávat, že bude schopen dočišťovat dítěti.
ZL/DH musí při instruktáži hygieny PRAKTICKY instruovat rodiče, jakým způsobem hygienu u dítěte provádět. ZKOUŠÍ VŠE PŘÍMO V ÚSTECH dítěte. Manuálně zručné dítě může postupně začít hygienu provádět samo za asistence rodiče. Rodiče kontrolují kvalitu provedení hygieny.
12. Fluoridové prostředky ani výživová doporučení nenahradí mechanické čištění chrupu. ZL by měl tuto skutečnost sdělit pacientovi.
13. ZL by měl zhotovit před začátkem terapie intraorální snímky – jsou nezbytné pro diagnostiku parodontitidy, lokalizujeme poškození závěsného aparátu, přítomnost zubního kamene, hodnotíme nutnost SGO a umožní nám správně provádět terapii u pacientů.
14. Pokud ZL z jakéhokoli důvodu nemůže provádět iniciální fázi parodontologického ošetření (instruktáž DH, subgingivální ošetření, atd…) deleguje pacienta na pracoviště, kde tuto léčbu provedou